Podzim je období změny, kterou obvykle pocítíme dříve, než ji začneme vědomě řešit. Dny se rychle zkracují, rána jsou chladnější, vzduch bývá sušší a po aktivním létě přichází přirozená potřeba zpomalit. Mění se jídelníček, spánkový rytmus, množství světla i čas, který trávíme venku. Není proto překvapivé, že právě přechod mezi létem a zimou má v tradiční čínské medicíně (TČM) mimořádný význam.
Tradiční čínská medicína nevnímá lidský organismus odděleně od prostředí. Jedním z jejích základních principů je myšlenka, že režim, strava i způsob odpočinku by se měly během roku přizpůsobovat změnám v přírodě. Moderní odborná literatura popisuje TČM jako systém založený mimo jiné na konceptu jin a jang, qi a teorii pěti fází neboli pěti prvků. Patří do něj dietetika, bylinná medicína, akupunktura, moxování, qigong nebo tai-chi.
Podzim je v tomto systému spojen s elementem Kovu, plícemi a tlustým střevem. Symbolicky představuje období zklidnění, koncentrace a schopnosti oddělit to podstatné od toho, co už nepotřebujeme. K podzimu se tradičně přiřazuje také bílá barva, ostrá či štiplavá chuť a emoce smutku.
To samozřejmě neznamená, že moderní medicína považuje „element Kov“ za fyziologickou strukturu nebo že by smutek anatomicky sídlil v plicích. Jde o tradiční interpretační rámec. Přesto je zajímavé, že některá praktická doporučení TČM – péče o dýchací cesty v suchém vzduchu, sezónnější strava, pravidelný spánek, přiměřený pohyb nebo větší respekt k ubývajícímu světlu – mají poměrně srozumitelné paralely i v současné fyziologii.
Teorie pěti prvků, přesněji pěti fází neboli wu xing, rozděluje přírodní i tělesné procesy do pěti vzájemně propojených kategorií: Dřevo, Oheň, Země, Kov a Voda. V historických pramenech nešlo jen o „materiální prvky“, ale spíše o určitý typ pohybu a proměny.
Podzimu připadá Kov.
V tradičním systému se k němu přiřazují:
Tato soustava asociací byla po staletí používána k orientaci v diagnostice, dietetice i akupunktuře.
Pro dnešního čtenáře je ale užitečnější než doslovné chápání jednotlivých vazeb jejich praktická myšlenka: na podzim se více soustředit na dýchání, sliznice, pokožku, pravidelné vyprazdňování, hydrataci a klidnější rytmus dne.
Plíce mají v tradiční čínské medicíně mnohem širší význam než anatomické plíce moderní medicíny. TČM jim připisuje vztah k dechu, distribuci qi, obranným funkcím organismu, pokožce a nosu. Párovým orgánem je tlusté střevo. Tento vztah plíce–tlusté střevo patří mezi klasické teorie čínské medicíny.
Z pohledu současné medicíny jsou plíce, střevo a kůže samozřejmě samostatné orgánové systémy. Přesto víme, že jejich bariérové a imunitní funkce nejsou izolované. Dýchací cesty jsou například chráněny vrstvou hlenu, řasinkovým epitelem, protilátkami a buňkami vrozené imunity. Tato slizniční bariéra je jedním z prvních míst, kde se organismus setkává s mikroorganismy z okolního prostředí.
A právě podzimní prostředí může tuto bariéru skutečně zatěžovat.
Inspirační texty o TČM velmi často zmiňují, že hlavním klimatickým faktorem podzimu je sucho. Podle tradičního výkladu může nadměrné sucho oslabovat „plíce“ a projevovat se suchostí kůže, rtů, nosu, krku nebo suchým kašlem.
Tento jazyk patří TČM, ale zajímavé je, že moderní respirační výzkum dochází k prakticky podobnému pozorování jinou cestou.
Nízká relativní vlhkost vzduchu ovlivňuje vlastnosti hlenu a mukociliární clearance – mechanismus, při kterém řasinky dýchacích cest odvádějí hlen společně s zachycenými částicemi a mikroorganismy. Přehled z roku 2023 upozorňuje, že nevhodná vlhkost může ovlivňovat integritu respirační bariéry a schopnost organismu reagovat na patogeny a dráždivé látky.
Novější přehled z roku 2024 rovněž spojuje nízkou vlhkost v interiéru se zvýšeným výskytem podráždění očí a dýchacích cest, zhoršenou mukociliární clearance a méně efektivní obrannou funkcí sliznic.
Není tedy nutné věřit v element Kov, abychom si z tradičního doporučení „na podzim zvlhčovat“ odnesli něco praktického.
V moderním pojetí to znamená především:
Cochrane přehled zároveň upozorňuje, že samotné zvlhčování vzduchu jako preventivní intervence proti infekcím nemá natolik přesvědčivá klinická data, abychom z něj dělali univerzální ochranu.
TČM pracuje se stravou podstatně jinak než moderní nutriční věda. Potraviny nerozděluje pouze podle bílkovin, tuků, sacharidů a vitaminů, ale také podle jejich tradičně definované „termické povahy“, chuti a vztahu k jednotlivým funkčním okruhům.
Podzimní dietetika se obecně přiklání k většímu množství vařených, teplých a zvlhčujících pokrmů a k omezení nadbytku velmi studených potravin.
Moderní čínská odborná literatura stále tuto sezónní dietetiku rozvíjí. V roce 2024 například China Academy of Chinese Medical Sciences publikovala doporučení pro tradiční dietní péči v podzimním a zimním období. Autoři zdůrazňují individualizaci podle konstituce, období, regionu a kombinování principů tradiční dietetiky s moderní výživou.
Pro běžný středoevropský jídelníček může podzimní princip vypadat velmi přirozeně:
Není nutné objednávat exotické ingredience z druhého konce světa. Sezónní kuchyně našich prarodičů má k některým principům čínské dietetiky překvapivě blízko.
V terminologii TČM může nadbytek studených a syrových potravin na podzim a v zimě zatěžovat „Slezinu a Žaludek“, tedy funkční okruh spojený s přeměnou potravy a tvorbou energie.
To není totéž co anatomická slezina moderní medicíny.
Nemáme kvalitní klinické studie dokazující, že salát na podzim „oslabuje slezinu“. Není tedy důvod se syrové zeleniny bát.
Praktická myšlenka ale může být užitečná: s poklesem teplot přirozeně začínáme preferovat teplejší, sytější jídla. Existují dokonce data ukazující sezónní změny lidského příjmu potravy; starší observační studie zjistila na podzim větší kalorický příjem a větší porce než v jiných obdobích roku.
Místo zákazu syrové zeleniny bych proto doporučila jednoduchý kompromis: na podzim zvýšit podíl teplých jídel, ale zachovat pestrost a dostatek zeleniny, ovoce, vlákniny a bílkovin.
TČM přiřazuje elementu Kovu bílou barvu. Proto se v podzimní dietetice tradičně objevují potraviny jako bílá ředkev, rýže, květák, hrušky, cibule, česnek nebo bílý sezam.
Barva potravin vzniká z konkrétních pigmentů a chemických látek. Například cibule obsahuje flavonoidy, česnek sirné sloučeniny, hruška vlákninu a polyfenoly. Jejich případný zdravotní význam vychází z těchto látek, ne z toho, že jsou „bílé“.
To ale neznamená, že tradiční doporučení nemůže vést ke kvalitnímu jídelníčku. Jen je dobré znát rozdíl mezi symbolickým systémem TČM a moderní biochemií.
K elementu Kovu TČM tradičně přiřazuje ostrou či štiplavou chuť. V podzimním jídelníčku se tak často objevují cibule, česnek, zázvor, pórek, ředkev nebo mírně zahřívající koření.
Ani zde není cílem jíst velké množství chilli jen proto, že nastal říjen. TČM sama pracuje s rovnováhou a přebytek štiplavých potravin může podle jejího vlastního systému naopak podporovat vysušování. Prakticky tedy dává větší smysl používat aromatickou zeleninu a koření jako pravidelnou součást pestré stravy než jako „terapii“.
Jedním z největších biologických rozdílů mezi létem a podzimem není teplota, ale délka dne. Světlo je hlavním synchronizačním signálem našeho cirkadiánního systému. Specializované světločivné buňky v sítnici komunikují s centrálními biologickými hodinami a ovlivňují spánek, bdělost, načasování hormonálních procesů i náladu.
Sezónní změny světla se u části populace promítají i do nálady. Moderní literatura potvrzuje silnou vazbu mezi cirkadiánními rytmy, spánkem a sezónní afektivní poruchou. Tady se tradiční doporučení „více se obracet dovnitř a zpomalit“ potkává s moderní fyziologií zajímavým způsobem.
Na podzim je vhodné:
Není to „posilování elementu Kovu“. Je to respektování světelných signálů, podle kterých se řídí naše biologické hodiny.
Léto je v tradičním systému spojováno s maximem jangu – aktivitou, otevřeností a pohybem směrem ven. Podzim představuje začátek opačného pohybu: energie se podle TČM začíná stahovat dovnitř.
Přeloženo do běžného života: nemusíme se v říjnu snažit žít stejně jako v červnu. Není nutné přestat sportovat ani se zavřít doma. Může ale dávat smysl změnit intenzitu některých aktivit, více regenerovat a nebrat zvýšenou potřebu spánku jako osobní selhání.
Sezónní změny se skutečně mohou promítat do spánku, nálady, příjmu potravy, termoregulace a dalších fyziologických funkcí. Podzimní zpomalení tedy nemusíme vnímat jako slabost. Pro mnoho lidí je to jednoduše přirozená reakce na změnu prostředí.
Emocí elementu Kovu je v TČM tradičně smutek nebo žal. Nemá to znamenat, že každý člověk musí být na podzim smutný. V symbolickém jazyce TČM jde spíše o schopnost pustit, uzavřít a přijmout změnu – podobně jako stromy pouštějí listí.
Z moderního pohledu není spojení podzimu a nálady úplně nesmyslné. Méně denního světla může u citlivějších lidí měnit spánek a náladu a u malé části populace se rozvíjí sezónní afektivní porucha.
To ale zároveň znamená, že výraznou dlouhodobou únavu, úzkost nebo depresivní symptomy není vhodné vysvětlovat pouze jako „nerovnováhu Kovu“. Pokud jsou psychické obtíže výrazné nebo dlouhodobé, patří k odborníkovi.
Když TČM spojuje podzim s plícemi, je přirozené věnovat pozornost také samotnému dechu. Nemusí jít o složitou techniku. Pro běžného člověka může být užitečné:
Tai-chi a qigong patří mezi tradiční pohybové praktiky TČM. Současný výzkum naznačuje přínosy tai-chi například pro rovnováhu, kvalitu života a některé bolestivé stavy, i když výsledky závisejí na konkrétní populaci a metodice studií.
Jejich největší podzimní výhodou ale může být něco mnohem prostšího: kombinují mírný pohyb, soustředění a dech.
Medicinální houby mají v čínské tradici dlouhou historii, ale nebylo by přesné tvrdit, že jsou povinnou součástí podzimní TČM. Pokud je člověk používá, dává větší smysl volit je podle konkrétního cíle než podle ročního období.
Například Reishi (Ganoderma lucidum) má dlouhou historii použití v čínské medicíně a moderní výzkum se zabývá především jejími beta-glukany, triterpenoidy a imunomodulačními vlastnostmi. Zároveň je potřeba připomenout, že klinická evidence jednotlivých účinků není stejně silná jako laboratorní a preklinická data.
Pokud bychom všechny tradiční principy převedli do běžného života, není potřeba dělat nic exotického. Ráno se snažte dostat na denní světlo. Pokud můžete, dejte si krátkou procházku ještě před začátkem práce.
Během dne preferujte pestrou stravu a postupně zvyšujte podíl teplých jídel – polévek, dušené zeleniny, kaší, luštěnin nebo vývarů. Nemusíte ale vyřazovat saláty ani čerstvé ovoce. Pijte dostatek tekutin a s nástupem topné sezóny sledujte, jestli doma nemáte extrémně suchý vzduch.
Pokračujte v pohybu. Podzim není signál k tomu, abychom přestali chodit ven. Večer dovolte organismu zklidnit se. Méně intenzivního světla, méně práce do noci a pravidelnější režim udělají často víc než další „podzimní detox“.
A hlavně: nesnažte se tělo přinutit, aby v listopadu fungovalo přesně stejně jako v červenci.
Nemusíme přijmout všechny filozofické principy TČM doslova, abychom v nich našli praktickou hodnotu.
Podzimní doporučení tradiční čínské medicíny lze shrnout překvapivě střízlivě:
zahřát → zvlhčit → zpomalit → pravidelně dýchat → dobře spát → respektovat sezónu.
Moderní medicína by použila jiný jazyk.
Mluvila by o slizniční bariéře, relativní vlhkosti vzduchu, cirkadiánních rytmech, světelném signálu, pravidelném pohybu, kvalitní výživě a regeneraci.
Jsou to dva velmi rozdílné systémy. V některých praktických doporučeních se ale mohou zajímavě potkat. A možná právě v tom je největší smysl moderního pohledu na tradiční čínskou medicínu: nebrat ji jako náhradu současné medicíny ani každou historickou teorii vydávat za biologický fakt, ale hledat principy, které lze bezpečně a rozumně převést do každodenního života.
V tradiční čínské medicíně patří podzim elementu Kovu. S ním se tradičně spojují plíce, tlusté střevo, nos, pokožka, bílá barva, ostrá chuť, sucho a emoce smutku. Jde o tradiční systém souvislostí, nikoliv o anatomickou klasifikaci moderní medicíny.
Hlavní roli mají v TČM plíce, jejichž párovým orgánem je tlusté střevo. Výraz „plíce“ ale v TČM označuje širší funkční okruh než samotný anatomický orgán.
Tradičně se doporučuje zvýšit podíl teplých, vařených a zvlhčujících jídel. Typické jsou polévky, kaše, rýže, dýně, kořenová zelenina, hrušky, jablka, ředkev, cibule nebo sezam. Není však potřeba z jídelníčku úplně odstraňovat syrové potraviny.
V tradiční dietetice se hrušky používají jako potravina spojovaná se zvlhčováním. Z pohledu moderní výživy poskytují především vodu, vlákninu a rostlinné polyfenoly. Není prokázáno, že by specificky „zvlhčovaly plíce“ v moderním medicínském smyslu.
Ano, pokud vám vyhovují, ale není to medicínská nutnost. Teplé polévky, dušená zelenina, obilné kaše a další vařená jídla mohou být praktickou součástí pestré sezónní stravy.
Kratší dny mění světelné signály, které synchronizují biologické hodiny. Denní světlo ovlivňuje cirkadiánní systém, spánek a náladu, proto je během podzimu výhodné pravidelně pobývat venku, zejména v první části dne.
TČM je široký systém zahrnující mnoho různých metod. Evidence proto není jednotná. U některých postupů, například akupunktury u určitých typů bolesti nebo tai-chi, existují klinická data. U řady bylinných terapií jsou výsledky smíšené a mnoho tradičních konceptů, například qi nebo pět prvků, není součástí moderní biologické teorie.
[1] National Center for Complementary and Integrative Health. Traditional Chinese Medicine: What You Need To Know.Přehled historie, metod, evidence a bezpečnosti TČM.
[2] Lu AP, Jia HW, Xiao C, Lu QP. Theory of traditional Chinese medicine and therapeutic method of diseases. World Journal of Gastroenterology / související přehled TČM. Základní principy jin-jang, qi a pěti prvků.
[3] Marshall AC, et al. Traditional Chinese Medicine and Clinical Pharmacology. Drug Discovery and Evaluation. 2020.Přehled tradičních korespondencí pěti prvků včetně podzimu, Kovu, plic, tlustého střeva, bílé barvy a ostré chuti.
[4] Li HM, Zhu WF, Chen XF, et al. Guidelines for traditional dietary care in autumn and winter. Zhongguo Zhong Yao Za Zhi. 2024;49(17):4567–4571. DOI: 10.19540/j.cnki.cjcmm.20240126.101.Současná odborná doporučení čínských institucí k sezónní dietetice TČM.
[5] Ni JX, Gao SH. Understanding the viscera-related theory that the lung and large intestine are exterior-interiorly related. Journal of Traditional Chinese Medicine. 2012;32(2):293–298. DOI: 10.1016/S0254-6272(13)60028-X.
[6] Wolkoff P. Indoor air humidity revisited: Impact on acute symptoms, work productivity, and risk of influenza and COVID-19 infection. International Journal of Hygiene and Environmental Health. 2024;256:114313. DOI: 10.1016/j.ijheh.2023.114313.
[7] Wolkoff P, et al. / review. Relative Humidity and Its Impact on the Immune System and Infections. International Journal of Molecular Sciences. 2023;24:9456. DOI: 10.3390/ijms24119456.
[8] Byber K, Flatz A, Norbäck D, et al. Humidification of indoor air for preventing or reducing dryness symptoms or upper respiratory infections in educational settings and at the workplace. Cochrane Database of Systematic Reviews. 2021. DOI: 10.1002/14651858.CD012219.pub2.
[9] Kikkert M. Respiratory Barrier as a Safeguard and Regulator of Defense Against Influenza A Virus and Streptococcus pneumoniae. Frontiers in Immunology. 2020;11:3. DOI: 10.3389/fimmu.2020.00003.
[10] LeGates TA, Fernandez DC, Hattar S. Light as a central modulator of circadian rhythms, sleep and affect. Nature Reviews Neuroscience. 2014;15:443–454. DOI: 10.1038/nrn3743.
[11] McClung CA. Circadian rhythms and mood disorders: Time to see the light. Neuron. 2023. DOI: 10.1016/j.neuron.2023.09.023.
[12] Wirz-Justice A. Seasonal affective disorders: the effects of light on human behaviour. Experientia. 1992.Přehled vztahu sezónních změn světla, nálady a sezónní afektivní poruchy.
[13] de Castro JM. Seasonal rhythms of human nutrient intake and meal pattern. Physiology & Behavior. 1991;50(1):243–248.Studie sezónních změn příjmu potravy a velikosti jídel.
[14] Wirz-Justice A, et al. / seasonality review. Genetic Factors Affecting Seasonality, Mood, and the Circadian Clock. Frontiers in Endocrinology. 2018;9:481. DOI: 10.3389/fendo.2018.00481.
Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *
Uložit do prohlížeče jméno, e-mail a webovou stránku pro budoucí komentáře.
2025 ELEMENT.CZ Všechna práva vyhrazena ELEMENT
Na našem webu, který právě navštěvujete, a je provozován společností Pharmacopea CZ s.r.o., IČ 03177084, se sídlem Rybná 716/24, Staré Město, 110 00 Praha, používáme soubory cookies a další síťové identifikátory k zajištění funkčnosti našich webových stránek, personalizaci obsahu a reklam, měření výkonu reklam, vytváření statistik a zlepšování našich služeb. Na základě vašeho chování na našich stránkách vám přizpůsobujeme obsah a zobrazujeme produkty a reklamy, které by vás mohly zajímat.
Kliknutím na tlačítko „Přijmout“ souhlasíte s používáním cookies a zpracováním vašich osobních údajů, včetně jejich předání našim partnerům, jako je Google a další poskytovatelé reklamních a analytických služeb. Tito partneři mohou zpracovávat údaje za účelem personalizace obsahu a reklam, měření výkonu reklam, analýzy návštěvnosti a zlepšování našich služeb. Další informace o tom, jak Google využívá vaše data, naleznete v jejich Zásadách ochrany osobních údajů a smluvních podmínkách.
Můžete také zvolit možnost „Odmítnout“, která nám umožní používat pouze cookies nezbytné pro provoz webu, nebo si upravit své preference v sekci „Nastavení cookies“ nebo kliknutím na tlačítko níže „Zobrazit předvolby“, kde si vyberete, která data chcete sdílet.
Vaše osobní údaje budou zpracovány pro účely snadného používání našich stránek a služeb, personalizaci reklam a obsahu, měření výkonu reklam, vytváření statistik a zlepšování funkcí. Udělení souhlasu je dobrovolné a můžete jej kdykoli odvolat nebo obnovit kliknutím na vyjíždějící panel SPRAVOVAT SOUHLAS v levém dolním rohu stránky. Podrobné pokyny pro odvolání souhlasu naleznete v našich Zásadách ochrany osobních údajů a Zásadách cookies.
