Silybin – co umí tento výtažek z ostropeřce mariánského

Ostropestřec mariánský není jen tak nějaký bodlák. Obsahuje totiž silymarin s cennou složkou zvanou silybin. Jak může prospět našemu zdraví?

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) patří do čeledi hvězdnicovitých a jedná se o jednoletou nebo dvouletou rostlinu. Její semena ukrývají cennou látku zvanou silymarin a složku silybin, která je její hlavní účinnou složkou. Patří do flavonoidů známých jako flavonolignany.

První písemné záznamy o ostropeřci je možné nalézt ve Starém zákoně (Genesis 3:18). Ale tady informace našich předků nekončí. Ve starověkém Řecku byl podáván k léčbě dysfunkce jater a podobně ho používala i indická a čínská medicína při problémech s játry a žlučníkem.

Biologická dostupnost silybinu

Dostupné studie se zabývají především tím, že pokud je silybin doplněn o fosfatidylcholin, je mnohem biologicky dostupnější. Uvádí se až téměř 10násobně a protože fosfatidylcholin silybin chrání před vlivem enzymů, trávicích šťáv a střevních bakterií, je pak mnohem stabilnější. Fosfatidylcholin také napomáhá k regeneraci jater.

Silybin a moderní medicína

Tyto skutečnosti potvrzuje ale i moderní západní medicína ve svých studiích. V 70. letech 20. století byl silymarin dokonce organizací WHO zařazen mezi oficiální léky s hepatoprotektivními vlastnostmi.

Silybin jako antioxidant

Kromě těchto schopností silybin vykazuje silné antioxidační vlastnosti, díky kterým chrání jaterní buňky před škodlivými chemickými procesy. Také moduluje řadu buněčných signálních cest. To má za následek pokles prozánětlivých mediátorů. Díky vychytávání volných radikálů má silybin vliv na zpomalování procesu stárnutí a regeneraci.

Silybin jako protirakoviná složka

Významný potenciál silybinu vidí vědci také protirakovinné a chemo-preventivní činidlo. Vyplynulo to z práce vědců z University of Minnesota v roce 2007, kdy přezkoumali řadu studií ohledně léčby ostropestřcem. Zjistili předklinické důkazy nejen o hepatoprotektivních, ale i antikarcinogenních účincích silymarinu, včetně inhibice růstu nádorových buněk (na kůži, v prsou, děložním čípku, prostatě).

Vliv na protizánětlivé procesy

Ostropestřec je známý svým vlivem na záněty. To se projevuje nejen čištěním krve a péčí o tepny, ale i vlivem na pokles hladiny cholesterolu. Tento fakt se nakonec promítá i do péče o srdce. Předběžné studie navíc ukazují prospěšnost silymarinu i v kombinaci s dalšími léčebnými metodami v poklesu hodnot, jako je celková hladina cholesterolu, „špatný choresterol” a triglyceridů.

Vliv na cukrovku

Také byl zkoumán vliv ostropestřce na cukrovku. Studie z roku 2006 tento fakt potvrdila, když provedla testování na diabetických pacientech, kteří po čtyři měsíce dostávali extrakt silymarinu – jak nalačno, tak po podání inzulínu. Vědci zjistili významné zlepšení oproti pacientům, kteří dostávali placebo. To má souvislost s funkcí jater, která jsou zodpovědná i za uvolňování inzulínu (a dalších hormonů) do krevního oběhu. Když se podpoří zdraví jater, probíhá toto uvolňování lépe.

Vědci se ve svých zjištěních shodují, že silybin je velmi zajímavá chemická sloučenina, která jako doplněk stravy vyniká dobrou biologickou dostupností při orálním podání.

Zdroj:
Wikipedia
Michal Bijak, Silybin, a Major Bioactive Component of Milk Thistle (Silybum marianum L. Gaernt.)—Chemistry, Bioavailability, and Metabolism, Molecules. 2017 Nov; 22(11): 1942., dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6150307/
Méndez-Sánchez Nahum, Dibildox-Martinez Miguel, Sosa-Noguera Jahir, Sánchez-Medal Ramón, J.Francisco Flores-Murrieta. Superior silybin bioavailability of silybin–phosphatidylcholine complex in oily-medium soft-gel capsules versus conventional silymarin tablets in healthy volunteers. BMC Pharmacol Toxicol. 2019; 20: 5. dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6330464/
H Fallah Huseini, B Larijani, R Heshmat, H Fakhrzadeh, B Radjabipour, T Toliat, Mohsin Raza. The efficacy of Silybum marianum (L.) Gaertn. (silymarin) in the treatment of type II diabetes: a randomized, double-blind, placebo-controlled, clinical trial. Dostupné z https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17072885